Cesta za tajemstvím polodrahokamů

Nebýt postřehu mého tatínka, kdo ví ,zda-li by tajemství vzácných polodrahokamů nezůstalo do dnes ukryto. ( Nachází se na stěnách kaple sv. Václava ve svatovítské katedrále a kaple sv. Kříže a sv. Barbory na Karlštejně ).
Jak už to v životě bývá, záhadu pomohla vyřešit náhoda.
Musíme začít pěkně od začátku.
To že císař Karel IV. nechal vystavět prostory pro uložení českých korunovačních klenotů, podle svého přesného záměru, tajemství není, ani že stěny kaplí jsou zdobené přírodními polodrahokamy sestavené také do přesných symbolů se ví. Ale odkud se tyto jedinečné kusy kamenů vzaly, to bylo 620 let tajemstvím.
Dochovaly se dokumenty, jak a kde se kamenné desky opracovávaly, kolik grošů za ně tovaryši obdrželi, ale o místě, kde se hradbové ametysty, prorostlé krvavě červeným jaspisem, prameny záměrně mlčí.
Byly tu jisté pokusy lokalitu určit, ale ani jedna nebyla pravdivá.
Poslední teorie odkazovala na lokalitu dolu v německém Saském Schlotwitzu. 
Tuto lokalitu měl můj tatínek - zkušený sběratel a brusič kamenů - velmi dobře probádanou a zdejší materiál měl ve svých sbírkách. Přišlo mu proto divné, když při  návštěvě katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha a kaple sv. Václava, neviděl schodu s tím, co měl ve sbírce a co bylo na stěnách. 
,,To nebude Schlotwitz..." od té chvíle, ho tato myšlenka nepustila.
Po návratu do Jablonce nad Nisou se spojil se svým kamarádem, také sběratelem a brusičem, panem Petrem Machkem.
O svůj postřeh se s ním podělil. Ten na oplátku ukázal vzorek ametystů, náhodně sebraný jistým zemědělcem ze Severních Čech.
Od té chvíle oba pánové věděli, co drží v rukou.
V následujícím roce 1983, byla na základě dodaných vzorků ,obou sběratelů, svolána odborná vědecká skupina. Aby s definitivní platností, potvrdila a s jistotou odkryla, zarostlý, zapomenutý důl, v obci Ciboušov - nedaleko Klášterce nad Ohří. Na místě byl proveden rozsáhlý archeologický průzkum. Bylo objeveno množství dochovalých předmětů z doby Karla IV.
Pan Machek dostal povolení vytěžit část Cibouškovských ametystů, zpracovat je a dosadit do chybějících či poškozených, z celkových, neuvěřitelných, 5000 kusů desek.
Dnes na nich můžete vidět dvě signatury vedle sebe  Karel IV. a Petr Machek - dělí je od sebe neuvěřitelných 620 let.
Zde končí tajemství a náš rodinný příběh.
Jsem moc ráda, že o něm také víte, protože o šikovných lidech se má vědět a mluvit a je úplně jedno z jakého století pochází.

( odkaz ke článku na geologickou společnost ZDE...)